Historie TK Kruh 1983-1993

Skončila jedna kapitola života našeho odílu, který tenkrát patřil pod TJ Sokol Kruh.Ta první, co bývá vždycky nejtěžší.
Ale pro nás všechny, co jsme s Františkem začínali,to byla i kapitola nejkrásnější,to jsme si po jeho odchodu jasně uvědomovali.Zůstali jsme sami, se dvěma nedokončenými kurty, bez zkušeností a s průšvihem na krku, protože zemře-li na sportovišti člověk,hledá se viník.Předsedou TJ Sokol Kruh byl tenkrát Miroslav Petrák, vyšetřovat přijeli až z Prahy, nebyla to příjemná situace, protože někdo musel nést za smrt odpovědnost. Jasno vnesl do situace až tehdejší sportovní lékař MUDr.Krámský.Františkovi povolil jen trénovat, protože trpěl ischemickou chorobou srdeční. Jenže František si bez závodního tenisu život neuměl představit, tak riskoval a v registračním průkazu si rozhodnutí lékaře přepsal a sám sobě závodní tenis hrát dovoli, což se mu nakonec stalo osudným.A předseda TJ si mohl přes velký zármutek z odchodu kamaráda odychnout, protože jako oddíl jsme sportovní prohlídky na hráčích vždy vyžadovali a nic jsme nepodcenili.
 
Po pohřbu Františka zely dlouho kurty prázdnotou.Nikomu se tam nechtělo,ani nám.Vzpomínky byly příliš krásné  a bolest ještě hodně čerstvá. Už tam nečekala sranda,ani vášnivé debaty proti komunistům,nezůstalo z toho vůbec nic.Jak čas míjel,uvědomovali jsme si, že navzdory všemu život musí jít dál, že Františkův odchod nemůže znamenat konec tenisu v Kruhu, který sotva začal. Tu radost jsme některým kružským lidem prostě dopřát nemohli, aniž bychom se zpronevěřili Frantově památce.Přece neobětoval tolik let práce a zdraví jen proto,aby dílo, které tu zanechal,posloužilo některým jako výsměch...
 
A tak jsme začali chodit na kurty.Já s manželem a naše děti.Postupně a pozvolna se přidávali další, z vojny se vrátil Leoš Slavík a zdálo se, že se život pomalu ale jistě vrací do normálu.Už nikdy se do něj ale ve skutečnosti nevrátil, protože druhý nadšenec Františkových kvalit se za 30 let prostě nenašel.Nexistoval.
 
Kvůli jeho památce si vzal odíl na starost Miroslav Petrák, já mu dělala jednatelku.Postupně se dodělávaly kurty č. 3 a 4,všichni hráči i družstva hráli soutěže a vedli si úspěšně,sklízeli jsme bohaté ovoce poctivé trenérské práce zesnulého Františka.
Právo účasti na Krajských přeborech jednotlivců si z našeho oddílu vybojovala Mirka Petráková v kategori žen, Kateřina Malá- Přebornice okresu 1983 , Radim Petrák a Daniel Blažek v kategori mladších žáků.Samotná účast byla pro všechny velkým úspěchem,Daniel Blažek se ve dvouhře i čtyřhře probojoval až do finále."Co to je, kde to je ten Kruh?"ptali se pořadatelé v Ústí nad Orlicí Mirka Petráka,který sem kluky doprovázel.  Obě finále Dan prohrál,chyběl mu za lajnou táta,jeho posunky,smluvená znamení,dost možná si teprve tady naplno uvědomil,že to tak bude už navždycky.I tak si neznámý  kluk z malé vesnice dokázal vybojovat účast na Mistrovství Československé republiky v Přerově.A tím se jen tak někdo pochlubit nemůže!
Úspěšné bylo i družstvo dorostu v Krajském přeboru, jehož se ujal náš dobrý přítel Jaromír Malý ze Semil, protože měl v družstvu dceru Kateřinu.Jedničku hrál Miroslav Kužel,dvojku lomnický Pavel Kučera,trojku o dvě kategorie mladší Daniel Blažek,čtyřku Petr Sadílek a náhradníkem byl Vladislav Řehák.Jedničku v dorostenkách hrála Katka Malá, dvojku Simona Pěničková.
 
V okresním přeboru dospělých si naše družstvo vedlo celkem suveréně,a to i přesto, že hráč č. 3 zemřel a hráč č. 4 Leoš Slavík byl ještě na vojně.A tak veškerou zodpovědnost nesl hráč č. 1 Radomír Blažek,hráč č.2 Jiří Vojtíšek z Lomnice a oba původní náhradnící,kružští rodáci Jan Schmied a Zdeněk Janata, jimž bylo oběma už přes 40 let a na víkendy dojížděli z Prahy.Oporami družstva byly i obě ženy ,na jedničce Mirka Petráková, na dvojce Simona Pěničková z Jilemnice.Radek Blažek,Mirka Petráková i Simona Pěničková hráli v minulosti za Jilemnici Krajský přebor I. třídy,takže přestup do kružského oddílu je stál horší umístění na žebříčku a v Okresním přeboru úspěšně rozdávali "kanáry".A tak jsme v tomto nešťastném roce OP vyhráli! Franta by měl radost,byl to jeho cíl,k němuž chtěl sám přispět.A tak všichni ostatní hráli "za Frantu!"
 
Krajský přebor žactva 1983.
 
Původní silné družstvo nastupovalo do náročné soutěže nečekaně oslabeno.Po zranění hráčů č.3 a 4 , Radima Petráka a Roberta Habra z Harachova musel vedoucí družstva Miroslav Petrák silně improvizovat.Všechna utkání musel odehrát náhradník Petr Kužel a na soupisku byl dodatečně dopsán Jiří rázl z Harachova.I v tomto oslabeném složení družstvo bojovalo o 1. místo ve skupině,a i když finále s TJ Jičín nakonec prohrálo, 2. místo ve skupině mezi samými městy byl vynikající výsledek.Jedničku hrál Daniel Blažek,dvojku Martin Vendiš z Harachova,Družstvo také podržela i obě děvčata, semilská Katka Malá a lomnická Eva Lásková.
 
Okresní přebor žactva 1983
 
Soutěž ve složení 2 chlapci a jedno děvče hráli ještě málo zkušení hráči Petr a Pavel Kuželovi a Veronika Řeháková, náhradníkem byl Jiří Budina.Družstvo bylo oslabeno o zraněnou andreu Večeřovou,která byla též vyřazena ze hry na celou sezonu.Vedoucím družstva byla Barbora Kuželová, která s dětmi obětavě jezdila na zápasy vlakem, někdy odvezla děti autem maminka Mirka Řeháková.
Umístění družstva se v análech  nedochovalo,bylo to družstvo, vyslané na zkušenou,aby se naučilo závodit,takže výsledek v tomto případě důležitý nebyl.
 

Mistrovství republiky mladších žáků - Přerov, červenec 1983.

Vynikajícího úspěchu dosáhl mladší žák Daniel Blažek, když si vybojoval právo účasti na Mistrovství ČSSR v Přerově.Hlavním problémem bylo, kdo ho bude na Moravu doprovázet. Sám Dan si překvapivě nevybral svého strašího bratra Radka,ale Mirku Petrákovou, která ho celé léto po Františkově smrti poctivě trénovala.Nebyly to tréninky,které by dosahovaly Františkových kvalit a také se už dopředu ani nepočítalo za té nešťastné situace s nějakým úspěchem,nicméně pro neznámého venkovského kluka je už samotná účast úspěchem.Všichni soupeři měli své kvalifikované trenéry,Mirka měla jen trenérskou III.třídu a protože ji František trénoval deset let, chtěla Dankovi odvést,co jeho tátovi dlužila.Navíc byl Dan v dost špatném psychickém stavu,po celý svůj sportovní život vídal otce stát za plotem a bylo těžké vyrovnat se s vědomím, že tam nebude stát už nikdy.Podle slov Mirky by za normálních okolností s tátou oba zápasy prvního kola vyhrál.V singlu prohrál s M. Fialovou ze Sp.Jihlava,v deblu hrál s Kovačkou z Havlíčkova Brodu proti dvojici Rikl-Trněný a prohrál dvakrát 4:6.

Dan byl bezpochyby velmi talentovaný hráč,Ale bez táty neměl šanci dalšího růstu,vidina TS v Přerově se zhroutila a my všichni pochopili, že v ledačems dokážeme Frantu nahradit,ale jako silná vůdčí osobnost a výborný, obětavý trenér zůstane pro nás nenahraditelný.Ještě chvíli budeme těžit z jeho trenérské práce a pak to u nás s tenisem půjde dolů.I když prý každý je nahraditelný /nenahraditelných jsou plné hřbitovy/,za 30 let, které uběhly od Františkovy smrti se podobný nadšenec a tahoun bohužel nenašel. František pro nás nenahraditelný byl, je a asi už i do budoucna zůstane.
Mirce s Dankem v tom světě velkého tenisu pomáhal místní profesionální trenér Roman Pohl a moje spolužačka z peďáku Jarmila Součková, u níž mohli naši dva osamělí mladí cestovatelé přespat,aby se tu neztratili.
Dankova účast na Mistrovství republiky byl největší úspěch našeho kružského tenisu, který už asi nebude nikdy překonán.Bez Franty jsme nebyli pevná parta,ale jen pár zoufalých jedinců,kteří cítili morální povinost tenis v Kruhu udržet, aniž by věděli, jak na to.Budoucnost odílu byla velmi nejistá, byli jsme bez zkušeností, bez nálady, bez trenéra,bez "duše" odílu, která nás všechny/a zdaleka ne jen nás!/,dokázala vždy a ke všemu vyhecovat.
 
Tušili jsme,že bez kvatitního trenéra neudržíme výkonost našeho kružského tenisu, ani skvělá umístění družstev v okresních a krajských soutěžích.Věděli jsme, že v přímé úměrnosti s tím, jak bude kvalita naší účasti v soutěžích postupně upadat,vrátí se po čase všichni hostující hráči do svých odílů a s těmi vlastními nevystačíme, nové že nebude mít kdo vychovat.A tak trénoval každý, kdo to aspoň trochu uměl s raketou, jen aby se život odílu zase vrátil do starých kolejí.S vědomím, že ta první,nejkrásnější a nejúspěšnější kapitola kružského tenisu ja jednou provždy s odchodem hlavního aktéra uzavřena.
Ale i tenisový život musí jít dál a vyrovnat se nějak s těžkou ztrátou.Pokoušeli jsme se o to celý rok 1983, který byl nejsmutnějším ale i nejúspěšnějším rokem
našeho tenisu.Proto ho popisuji tak podrobně,protože jsme všichni věděli,že už se nikdy lepších výsledků nedočkáme.
Po odchodu Františka Blažka nám zůstal jediný kvalifikovaný trenér III. třídy Miroslav Petrák.Druhý,Leoš Slavík,byl ještě na vojně.Trénovali i závodní hráči,přesto všechny trápila otázka:bude to v budoucnosti stačit?
Celý rok 1983 jsme si vedli dobře a těžili z výsledků práce zesnulého trenéra.ale už jsme věděli,že ho dokážeme nahradit ve všem,v trenérské činosti však nikoli.
 
Krajský turnaj starších žáků KRUH 3. a 4.září 1983.
Pořadatelstvím tohoto turnaje jsme pomalu zakončovali letošní sezonu.Jeho hlavní postavou měl být náš Daniel Blažek,který si však týden před ním "vyrobil" výron v kotníku a nohu měl v sádře, což nám opět nepřidalo na náladě.Nicméně i bez zkušeností s pořádáním podobných akcí jsme se svého úkolu zhostili dobře,ukázalo se, že v kolektivu je síla a tehdy nás Frantova smrt stmelila tak, že jsme všichni táhli za jeden provaz.Všechno klapalo na jedničku, jen trošku brnkalo na nervy počasí,které zápasy zdržovalo.Nechybělo nic,pěkné prostředí,dobré jídlo,odpovědní funkcionáři,dobrá organizace,hodnotné ceny,ani spokojenost účastníků.Jediné,co chybělo,byli kružští diváci...
 
Při neúčasti Daniela Blažka náš odíl v turnaji reprezentovali Martin Vendiš, Robert Habr, Radim Petrák a Petr Kužel.Nejlépe se vedlo Martinu Vendišovi, který se dostal až do semifinále, v němž podlehl pozdějšímu celkovému vítězi turnaje Jaroslavu Vítovi z Trutnova.Petr Kužel vyhrál v prvním kole nad semilským Vlastou Tichákem,Radim ani Robert do dalších kol neprošli.Nechybělo hráčské umění,ale morálně volní vklastnosti,protože tenis není jen o běhu a úderech,ale především o hlavě,o nervech.Nerváci by si radši měli zvolit kolektivní sport,v němž se o nervovou zátěž podělí s ostatními,případně lze nerváka vystřídat.To v tenise nejde,tam stojí na kurtu každý sám za sebe a je jen na něm,jak se vyrovná se svým soupeřem.Kdo neudrží nervy na uzdě,nemá šanci! Petr Kužel prohrál ve 2.kole s pozdějším finalistou Kořízkou a tak po stránce sportovní skončil pro nás turnaj neslavně,protože jsme se těšili na vítězství Dana Blažka zbytečně.Jinak měl turnaj vysokou sportovní i společenskou úroveň a byl dobrou reprezentací našeho odílu i obce v kraji. Což bylo obci zcela fuk!
Tehdy jsme neměli ani tušení, kolik turnajů ještě v budoucnosti uspořádáme,ani že je budeme nazývat Memoriály Františka Blažka.
 

Velká cena OV ČSTV žactva 1983 - Kruh 17. - 18. září.

Právo na turnaji nejlepších jednotlivců okresu, jehož jsme byli pořadateli si vybojovaloli tito žáci a žákyně:Martin Vendiš/Kruh/,Robert Habr/Kruh/,Vlasta Tichák/Semily/,Jiří Šic/Turnov/, David Havel/Semily/.Jan Hrazdíra/Turnov/,Jiří Vojtíšek/Semily/,Katka Malá/Kruh/,Eva Lásková/Kruh/,Radka Kociánová/Semily/ a Petra Urbánková/Turnov/.Protože si na poslední chvíli v nominaci zařádila marodka,byli povoláni náhradníci Radim Petrák/Kruh/ a D.Vele /Turnov/.Nejlepší žák okresu i kraje Dan Blažek měl stále ještě nohu v sádře.Turnaj provázela nepřízeň počasí,ale my se bez zkušeností jako pořadatelé rychle učili za pochodu a organizaci jsme bezchybně zvládli.
Výsledky VC OV ČSTV 1983: 1.Martin Vendiš/Kruh/, 2. Jiří Šic/Turnov/,3.Vlasta Tichák/Semily/,4.Robert Habr/Kruh/,5.David Havel/Semily/,6.Radim Petrák /Kruh/, 7. David Vejr/Turnov/.
Žákyně: 1.Katka Malá/Kruh/,2.petra Urbánková/Turnov/,3.Eva Lásková/Kruh/,4.Radka Kociánová/Semily/.Radim Petrák neměl natrénováno, protože měl z lyží zlomenou nohu.
 
Konečná inventura sezony 1983.
První naše kružská a neuvěřitelně smolná sezona byla za námi.Sportovní cíle jsme splnili.Vyhráli jsme Okresní přebor dospělých a postoupili jsme do vyšší soutěže.Vyhráli jsme svou skupinu v Krajském přeboru žactva a jeden jediný set nakonec rozhodl o našem 2. místě.A to nám chyběli dva naši hráči základní sestavy,Dan a Radim,co měli ještě nohu v sádře, takže 2.místo, vybojované náhradníky bylo pro nás úspěchem.Udrželi jsme v KP mladičké, perspektivní družstvo dorostu, což byla bez Franty a zkušeností obrovská fuška.Jeho plány vyšly takřka do puntíku, ač se nám zprvu zdály poněkud nadnesené,ale Franta byl maximalista a kdo chce něco dokázat,musí ke dřině přidat i pevnou víru v sebe i sílu kolektivu.
Areál je hotov!Dostavba kurtů č.3 a 4.
Páteří výstavby našeho tenisového areálu byl František Blažek. V okamžiku, kdy nás opustil, vzal si sebou jedno tajemství: kde je přívod vody na kurty č. 3 a 4.To věděl jen on sám a nikomu to nestačil říci.chybělo i oplocení, práce na kurtech bylo ještě hodně a my na nich potřebovali hrát co nejdříve!
Po odchodu Františka se náhle vše jevilo beznadějné a zbytečné.Jen to, čím jsme byli povinováni jeho památce nás nutilo chodit na kurty a mechanicky dodělávat vše,co už nestačil udělat.Už bez původního zápalu a nadšení, k němuž jsme se bez něj nedokázali vyburcovat, i když jeho odchod nás na druhou stranu jakoby stmelil.
Překopali jsme polovinů kurtů, než jsme kýžený přívod vody objevili.Miroslav Kužel starší pracoval denně na oplocení, až měl ruce opuchlé a do krvava sedřené.Josef Líbal a Josef Žemba za ním napnuté pletivo ihned natírali barvou.Miroslav Salátek vyráběl nové empire/stolice pro rozhodčí/ a nový poklop na  novou šachtu.Bylo třeba zpevnit břeh od silnice betonovými panely a navážku, na níž nové kurty byly zpevnit drny a trávou.Na tom pracovali Miroslav Petrák, Jan Schmied, Zdeněk Janata,Zdeněk Budina, Radomír Blažek, Vladislav Řehák starší. Tito lidé mají největší zásluhy na úplném dokončení dokončení dvorců č.3 a4.Vedle toho jsme trénovali děti,o víkendech s nimi jezdili po mistrácích a turnajích, zajišťovali údržbu i administrativu.Tenisu jsme v té době věnovali veškerý volný čas.Jen zúčastnění vědí, kolik tenkrát budování kurtů obětovali času a sil!
Areál byl konečně hotový! Co jsme si předsevzali jsme splnili, ale bez Franty to už nebylo ono! A pak že je každý člověk nahraditelný!
Na slavnostní otevření nových dvou kurtů jsme neměli ani náladu, ani sílu, takže šampaňské  se tentokrát nebouchalo.A také jsme byli pořád bez předsedy!

 

Měli jsme za sebou smutnou a zlou, po sportovní stránce však velmi úspěšnou sezonu.Sklízeli jsme zasloužené plody Františkovy trenérské práce a obětovali jsme tento rok tenisu veškerý volný čas.Nepřičítali jsme si žádné zásluhy,jen jsme chápali jako morální povinost dovést do konce Frantův sen, jakoli to bylo těžké bez něho.A bylo nám líto, že se toho nedočkal. fotogalerie ...ZDE 
 
Úspěchy kružského tenisu v roce 1984
V tomto roce se nám dařilo, měli jsme v okresních a krajských soutěžích 
celkem 5 závodních družstev.Dospělé, dorost a tři družstva žákovská. 
Sklízeli jsme bohaté plody poctivé trenérské práce Františka Blažka s 
vědomím, že bez něho do budoucna nedokážeme tuto vysokou výkonnost udržet.
 Pro dokumentaci uvádím několik dobových zpráv z tisku i dobových fotografií....ZDE
 
Nová tradice Memoriálů Františka Blažka.
Podařilo se nám založit novou, smutnou tradici. Uspořádali jsme 1. ročník 
krajského tenisového turnaje mužů pod názvem 1. ročník Memoriálu Františka 
Blažka, což je pro náročnost akce v tak malé obci počin naprosto nevídaný.
Pustili jsme se do toho bez jakýchkoli předchozích zkušeností, tíha 
organizace i dvoudenních akcích ležela především na ing.Schmiedovi, Martě a 
Miroslavu Petrákových, jimž obětavě dalších rolích pomáhala většina členů.
 Tyto turnaje byly mezi hráči poměrně oblíbené, v čemž sehrálo velkou roli i 
místní koupaliště a celkově na tehdejší poměry pěkné prostředí. Účastníky 
našich turnajů byl např. i nynější televizní hokejový komentátor V. Hosták, 
anebo současný prezident Českého tenisového svazu Ivo Kaderka.
 Podařilo se nám uspořádat celkem 11 ročníků. Poslední ročník už šéfoval 
mladší syn F. Blažka Daniel.

Vyhledávání

tkkruh© 2014 @ Všechna práva vyhrazena.